Když jsem s golfem začínal, neměl jsem s kým hrát. Rozhodl jsem se proto zariskovat a na recepci Maria Theresia Golf Clubu se zeptal, zda mohu chodit na turnaje i se svým čerstvým, ještě doslova mokrým certifikátem o zkoušce golfové způsobilosti. Shodou okolností jsem tam narazil na prezidenta Klubu přátel golfu, který zrovna pořádal odpolední Devítkovou tour. Byl velmi vstřícný a přátelský, a tak jsem na tyto turnaje začal chodit pravidelně.
V onen památný den běžela už moje čtvrtá golfová sezóna a celkem se mi dařilo. S hendikepem 24 jsem zapsal par na čtyřparové jamce a plný optimismu nastoupil na předposlední jamku dne. Ve flightu – tehdy už plném přátel, které jsem si za těch pár let stihl na golfu najít – panovala jako vždy skvělá nálada. Z bagu jsem vytáhl čtyřku hybrid, protože železem jsem v té době ještě nedokázal vzdálenost 150 metrů dopálit.
Cvaklo to nádherně. Rána letěla přímo proti zapadajícímu slunci, takže jsem pochopitelně neviděl skoro nic, ale ten čistý pocit z dokonale trefeného balonu byl sám o sobě naplňující. Míček dopadl někam na green a zmizel z dohledu i mým spoluhráčům. Když jsme přicházeli k jamkovišti a já svůj míček pořád nikde neviděl, začalo ve mně narůstat vzrušení a tajná naděje, že by mohl být právě TAM.
Ten pocit, když jsem ho v jamce skutečně našel, se snad ani nedá popsat slovy. Všichni byli naprosto nadšení! Na recepci jsem okamžitě vykoupil celou lednici se sektem a každému věnoval lahvinku na cestu domů. Společně u stolu jsme to sice oslavit nestihli, protože odpolední turnaje končí těsně před zavírací dobou resortu, ale náladu mi to vůbec nezkazilo. Skvělým bonusem navíc bylo, že jsem měl v té době sjednanou golfovou pojistku, která obsahovala i úhradu veškerých nákladů spojených s oslavou Hole in One. 😊
Rekapitulace Hole in One
Hráč: Ivan Smítka
Hřiště: Golf Kotlina Terezín
Jamka: č. 8 (cca 150 m)